MickeyStuma

Další mistrovské dílo japonského režiséra Takashi Miikeho znovu dokazuje jeho jedinečný cit pro hororové žánry, tentokrát v podobě zábavného a zároveň znepokojujícího duchařského filmu. Miike se vrací k archetypálním prvkům tradičního japonského hororu, které dobře znají všichni fanoušci tohoto druhu kinematografie. Černovlasý duch dívky a „odpočítávání smrti“. Tento snímek však není jen dalším opakováním známých motivů, je to zároveň moderní reflexe doby, která dokáže zaujmout i zklamat. Příběh v jádru neopouští klasiku. Motiv kletby předávané přes média, který si většina diváků dobře pamatuje z kultovního filmu „Ring“ (1998). Místo legendární kazety VHS však zde figuruje mobilní telefon, což působí jako symbol přenesení hrůzy do současnosti. Tento zdánlivě jednoduchý převod ale otevírá prostor k hlubšímu rozboru současné společenské reality. Tedy nadměrné konektivity, která paradoxně vede k izolaci, a strachu z mezilidské komunikace. Miike zde záměrně pracuje s tím, co je dnešní dobou nejvíc propíráno. Fenomén neustálého digitálního spojení, které ale mnohdy působí jako past. Velkým překvapením je, že režisér známý svými brutálními a krvavými scénami tentokrát vsadil na subtilnější formu děsu. Vytvořil film, který staví především na napětí a atmosféře, nikoli na šoku a násilí. Tento přístup možná některé fanoušky překvapí, ale rozhodně přináší nový rozměr do jeho tvorby a připomíná, že horor nemusí být vždy jen o krvi. Zvláštní zmínku si zaslouží scéna veřejného vymítání démona vysílaná živě v televizi, která nabízí ostrou kritiku mediálního světa. Jsou zde jasné narážky na morbidní fascinaci neštěstím s cílem dosáhnutí co největší sledovanosti, která často převáží nad skutečnou zodpovědností médií. Zvuk vyzvánějícího telefonu, který se stává symbolem blížící se smrti, je navíc zvolen tak, že se vryje hluboko do paměti diváka, a to i po skončení filmu. I přes jistou absenci narativní originality je tento horor skvělou ukázkou, jak lze tradiční prvky použít k vytvoření kvalitní a napínavé atmosféry. Miikeho dílo tak osvěžuje současnou hororovou scénu, kde mnohdy dominují extrémní vizuální efekty a přehnané množství krve. Tento film nabízí něco jiného. Rafinovanou, dokonale vygradovanou hrůzu bez zbytečné brutality. A právě to dělá z tohoto snímku pozoruhodný příspěvek do žánru, který dlouho postrádal kvalitní a inteligentní hororovou zábavu.