MickeyStuma

Ačkoliv tento snímek ve své době neznamenal žádný revoluční umělecký milník, jeho komerční dopad v Evropě byl neoddiskutovatelný. Stal se jedním z pilířů, které definitivně upevnily pozici italských studií jakožto ambiciózního „evropského Hollywoodu“, specializovaného na velkolepé historické náměty. Z dnešní perspektivy je na tomto zástupci žánru peplum, familiárně přezdívaného „meč a sandál“, fascinující především jeho tvůrčí zázemí. Je až neuvěřitelné, že na scénáři se v nezvykle početném týmu podíleli i Sergio Leone a Michelangelo Antonioni. Tedy muži, kteří o pár let později totálně rozmetali zažité konvence a navždy změnili tvář světové kinematografie. Vysoká míra melodramatičnosti i ledabylé zacházení s fakty se u tohoto žánru staly normou. V tomto případě si autoři kreativně „pohráli“ zejména s postavou královny Zenobie. Historikové sice mohou nad nepřesnostmi lámat hůl, ale pro řadového diváka, prahnoucího po eskapismu, je hranice mezi dokumentární věrností a čistou fikcí druhořadá. Film sází na zábavnou jízdu, kde vizuální stránka, i přes viditelnou snahu o nákladovou efektivitu, stále dokáže uhranout. Kostýmní výprava budí pozornost i po desetiletích a díky sytému podání Eastmancoloru v kombinaci s italským širokoúhlým formátem Totalscope získává obraz až epický rozměr. Současnému divákovi, uvyklému na zběsilý střih, se sice může tempo děje zdát pozvolnější, to je však spíše vizitkou naší uspěchané doby než chybou snímku. I když jde o jednu z mnoha „žánrových vlaštovek“ té doby, v záplavě dobové produkce se tento kousek rozhodně neztrácí a zůstává stylovou připomínkou éry, kdy Itálie vládla stříbrnému plátnu.