Hlubinix

Zbývá mi dohnat ještě mnoho Ghibli a Mijazakiho filmů, takže nemůžu rozhodnout, jak si film vede v porovnání s ostatními. Nicméně musím přiznat, že to začíná velmi silně. Ke snímku jsem však bohužel nepřilnul tak, jak bych si představoval (musím ještě vypozorovat, jestli nejde jen o mé odcizení od animáků obecně), i tak ale nemůžu nechat jeho kvality nedoceněné. Když na mě totiž nefungovala správně rovina emoční, musel jsem si najít něco podobně silného. Tím pro mne byla jednoznačně unikátní atmosféra tvořená překrásnou japonskou animací, hudbou a designem světa, o kterém bych mohl mluvit velmi dlouho. Spojení postapokalyptického světa s nádherně smrtící přírodou a zelených plání větrného údolí spolu s hřmotnými kovovými monstry mě uhranulo. Pozoruhodná mi přišla i úplná absence hudby nebo zvuku v určitých scénách (předpokládám, že může jít o specifikum žánru) - přijde mi, že to pomáhá imerzi a zároveň vybízí ke krátkému zamyšlení. Další počiny legendárního animátora mě teprve čekají a já jsem na to maximálně připraven.