MickeyStuma

Tento nízkorozpočtový relikt éry Blaxploitation byl odsouzen k marginálii už v momentě svého vzniku. V polovině sedmdesátých let se trh přesytil záplavou filmového „braku“, a tak pokud snímek nedisponoval hvězdným jménem, kritika i distribuce jej ignorovaly s až krutou lhostejností. Zatímco úsvit žánru přinesl dravou energii a sociální apel, druhá vlna se už jen bezmocně tříštila o útesy tvůrčí impotence a drastických rozpočtových škrtů. Tento konkrétní snímek však neklesá jen ke dnu žánrové kvality. On se v něm přímo zabydluje s odzbrojující amatérskou upřímností. Technická stránka připomíná spíše nezdařené domovské video než kinematografické dílo. Mikrofony zvukaře se do záběru noří s takovou frekvencí, až se stávají nechtěnými protagonisty, zatímco samotná zvuková stopa je v klíčových momentech pouhou změtí nesrozumitelných šumů. Obrazová kompozice rezignovala na ostrost i logiku. Vzniklý vizuální chaos tak doplňuje akční scény, které v dějinách kinematografie hledají konkurenci v disciplíně „nejhůře zinscenované střety“. Dějová linka je pak kapitolou sama pro sebe. Těžko soudit, zda za totální rozpad kauzality může diletantský scénář nebo střihač v agónii, každopádně výsledkem je narativní vakuum postrádající základní souvislosti. Snímek se sice hrdě prezentoval jako „martial arts“ akce, avšak tvůrci takových filmů v Hongkongu při pohledu na tento výsledek jistojistě propadli hysterickému smíchu. Choreografie neexistuje. Boje probíhají podle hesla „padni, komu padni“, přičemž kamera s neúprosnou přesností odhaluje, že kopy a údery zoufale míjejí své cíle. Ani obsazení Johnnie Hill situaci nezachraňuje. Její vizáž sice mechanicky kopíruje auru ikonické Pam Grier, ale tam veškerá podoba končí. Herecký projev Hill je křečovitý, vyumělkovaný a zbavený jakéhokoliv charisma. Ve své době byl film vnímán jako laciný brak umírajícího žánru. Dnešní optikou jde o fetiš pro milovníky kultovního bizáru. Pro fanoušky nezávislé newyorské scény zůstává tento snímek klasikou kategorie „tak špatné, až je to dobré“. Tedy fascinujícím pomníkem ambicí, které se tragicky minuly s realitou i talentem.