MickeyStuma

„Noc před Vánocemi“ je povídka z druhého dílu sbírky pod názvem „Večery na farmě u Dikanky“ autora Nikolaje Gogola, vydané v roce 1832., pod ruským názvem „Ночь перед Рождеством“ který se doslovně překládá jako „Noc před Vánoci“. Už v roce 1913 se této povídky chopili filmaři v Ruské říši a natočili zhruba čtyřicetiminutový film, který i na dnešní dobu předčí očekávání. O necelé čtyři dekády později se příběh dočkal další adaptace. Tentokrát animované a o patnáct minut delší. Dnes je tento film považován za klasiku sovětské animace a stal se neodmyslitelnou součástí vánoční atmosféry. Oceňuje se především schopnost vystihnout zvláštní, lehce tajemné kouzlo Gogolovy předlohy, zimní kolorit Malé Rusi i jakousi poetickou jiskru, která z příběhu činí víc než jen pohádku. Tvůrci sáhli po technice rotoskopie, díky níž působí animace realisticky. Zajímavostí je, že tuto metodu využíval i Disney a málokdo dnes ví, že obdobné experimenty vznikaly i u nás na Barrandově. Tvůrci tímto dokázali přenést na plátno skutečnou atmosféru Gogolova světa. Noční oblohu rozsvícenou barvami, zasněžené střechy, závěje i jemné detaily vesnického života. Podařilo se zkrátka uchovat ducha, kolorit i živou řeč původního textu. Na druhou stranu je pravda, že vyprávění může dnešnímu divákovi připadat poněkud zastaralé, neboť především postrádá dynamičtější tempo. I tak však zůstává film pozoruhodným dílem. A to nejen jako připomínka klasické animace, ale také jako důkaz, že takovéto klasické zimní příběhy mohou hřát i po dlouhých letech.