MickeyStuma

Mimesis prý znamená „napodobení“, a když k tomu přidáme podtitul „Noc oživlých mrtvol“, víme, o čem je řeč, a téma filmu je tedy zcela jasné. Skupina hororových fanoušků se stane nedobrovolnými účastníky noční hry, která vzdává hold klasickým hororům. Takže buď se na ni podíváme ze zvědavosti, nebo z úcty k hororovému zombie kultu raději rovnou odejdeme. Od nízkorozpočtového filmu nelze na dobu vzniku očekávat nic mimořádného, ale každopádně pocta tomuto filmu chtě nechtě hold vzdává. Zpočátku se děj drží úvodu původního filmu, aby se nakonec vydal vlastní cestou. A nápad to není tak špatný, jak to z mnoha úhlů pohledu vypadá. Poněkud záludně je v celém konceptu skryto moralizování o násilí ve filmu, a tedy i o nebezpečnosti her, které se filmem inspirovaly. Děj příběhu je jednoduchý a nepříliš kýčovitý, což byl možná kvůli moralizování záměr, se směšným zobrazením zombie připomínajících LGBT… karneval a místy dokonce s CGI cákanci krve. Fanoušci hororu se na chvíli ocitnou ve hře jako ve filmu, přímo v nitru některých postav, a zažijí tak daný příběh na vlastní kůži. Nakonec, proč ne? Jenže scénář má několik děr, které dávají šanci na vznik diváckých otázek o logice dějového vývoje některých scén. U filmu, jako je tento, to však snad i nevadí. Divák to bude brát tak, jak to přijde, a v tom nejlepším slova smyslu bude film brát buď jako naprosto zbytečný, nebo jen jako takový jednoduchý úlet nenáročné zábavy.