MickeyStuma

Detektiv Nestor Barma, v překvapivém podání Michela Galabrua, v tomto filmu ztrácí působivost. Scénář podle románu Léo Maleta Noc u Saint-Germain-des-Prés nabízel potenciál pro temnou, jazzem podbarvenou sondu do pařížské noci padesátých let, ale místo toho sklouzává k rozvláčné a poněkud mdlé expozici. Tempo je přespříliš pomalé, dramatická linie se nerozvíjí a film postrádá základní stavební kameny žánrové intenzity, jako je napětí, gradace a emocionální zátěž. Dialogy, přeplněné filosofickými odbočkami, často působí jako prázdné, nezpracované glosy. Místy ani hlavní hrdina nesdílí jejich smysl. Atmosféra sice dýchá obdobím a hudební kulisa je vkusná, avšak estetika nedokáže zakrýt dramaturgické prázdno. Galabru v roli vážného vyšetřovatele budí spíše rozpaky než respekt. Herec, alespoň u nás, známý především z komediálních poloh působí v této roli jako kuriozita, nikoli jako pevný střed dramatu. Film by lépe vynikl jako strohý Noir s jasnou strukturou a ostřejšími postoji. V této podobě se hodí spíše jen do televizního pásma než na plátna kin. Pro čtenáře, kteří znají Barmu z knih a komiksů, nabídne leda tak pouhou povrchní zvědavost, nikoli plnohodnotné převedení literárního prototypu do filmové podoby. Celkově jde o promarněnou příležitost, kde styl převládá nad substancí a kde se slibný materiál ztrácí v instrukci bez důsledku.