MickeyStuma

Kdo od tohoto horolezeckého snímku čeká adrenalinovou jízdu, nechť se raději hluboce nadechne a své nároky trochu přehodnotí. Výsledek by totiž mohl být studenou sprchou. Film si neklade za cíl pumpovat do žil čistý strach z výšek, ale spíše se pokouší o hloubkovou sondu do lidského nitra. Děj vychází z komorní divadelní hry Patricka Meyerse z roku 1982, což je pro výsledný formát určující mantinel. Režie se ocitla v sevření divadelní předlohy, takže tam, kde by film mohl expandovat do epického dobrodružství, zůstává věrný dialogům a psychologii. Je to v podstatě jen obyčejný příběh odehrávající se na vertikále, kde se víc než o život bojuje o zachování vlastních hodnot a definici přátelství v mezních situacích. I když příběh o splnění horolezeckého snu zrovna neposadí na zadek, vizuální stránka to udělá za něj. Technické zpracování je totiž čistou pastvou pro oči. Kamera čaruje s prostorem tak autenticky, že vzniká pocit, jakoby byl tam s nimi byl divák také. Scenérie hor nepůsobí jen jako kulisa, ale jako živý organismus, který svou majestátností připomíná ty nejlepší kousky z produkce National Geographic. Příběh o splnění jednoho velkého snu je sice lemován dechberoucími panoramaty, ale v jádru zůstává poněkud podvyživený. Napětím si tedy nikdo nehty kousat nebude a i tepová frekvence pravděpodobně zůstane v klidových hodnotách. Jako celek film sice neoslní svou dynamikou, avšak do mozaiky horolezecké kinematografie zapadá jako poctivý, řemeslně zvládnutý kousek. Je to zkrátka film pro ty, kteří se raději než do hlubin propasti dívají do hloubi lidské duše.