MickeyStuma

Dva roky po vzniku již zvukového filmu „Ben-Hur“ (1959) se Charlton Heston ujal role další historické postavy, tentokrát známé jako El Cid Campeador neboli El Cid, španělský vojevůdce a národní hrdina, pod jménem Rodrigo Diaz de Vivar. A jak už to ve své době bývalo, i tento další filmový epos je natočen v tradičním stylu historických velkofilmů s velkolepými scénami, vcelku dramatickým příběhem a hvězdným obsazením. Diváckou výtkou však není ani tak délka stopáže, jako spíše relativní nedostatek intrik v ději, jak už to u podobných filmů bývá. Přesto je zde lidská touha po moci poměrně dobře podrobena zkoumání a vyzdviženo agresivně manipulativní náboženství. Z technického hlediska je zajímavé, jak tvůrci zohlednili stísněné interiéry pro vizuální rozšíření opulence a honosné stavby. To se týká i válečných scén, v nichž jsou krveprolití a celková brutalita války zastoupeny rychlými střihy a brilantními zvukovými efekty. Dnes už to tak ani nevypadá, ale na počátku šedesátých let šlo z diváckého hlediska ještě o realistické bitvy. Filmová hudba Miklóse Rózsy už dotáhla k dokonalosti, zejména co se týče celkové atmosféry, ten zbytek. Technicky je tedy film zvládnutý na jedničku, o čemž svědčí i jeho nominace na sedm cen Oscarů, z nichž nakonec dva vyšly. Ať tak či onak, tento historický epos je zkrátka i více než šedesát let po svém vzniku i nadále působivým filmovým zážitkem.